Oheň, živel kterého se lidi bojí oheň, když je vaším sluhou, tak to za to stojí oheň, je tou silou kterou uvnitř sebe někdy máme oheň, když začne ničit, tak se slzou se pod touto tíhou prohýbáme. Oheň spálí vaše chmury, strachy Oheň však také někdy probudí ve vás všechny vaše zmatky. Oheň je tou silou přírody a uhlíky,.... je možné nasypat si pod nohy. Co tím oheň může dáti? Umí dávat a to co již nepotřebujete, umí bráti. Spálit vás umí když pýchu a ego v sobě máte, pohladí vaši duši, když pokoru mu odevzdáte. Pak projít po uhlíkách můžeš do nového života a věř, že uvnitř tebe bude nádherná i vnitřní samota. Změní tě to od základů, pokud to tak cítíš a chceš a nikomu nic vysvětlovat nemusíš, a tomu věř. Tu hloubku uvnitř sebe, si celý zbytek života poneseš. Jak pták Fénix z popela povzneseš svou duši a kdo zažil ten tu hloubku zná a již tuší. A kdo nezná, ten možná přijde, aby své kroky života nasměroval tam kam si v hloubi duše přeje ať už slunce svítí, nebo venku leje. Tak slova díků říci bych Vám tímto chtěla, a děkuji, že s vámi jsem to zažít směla. Přeji dny plné sluníčka, vítr ve vlasech, pohlazení slunce a vůni ranní mlhy.

Dita